Postmodernistův průvodce literaturou 1
Gilgameš a literatura Mezopotámie
O epizodě
V této první epizodě PPL se vydáváme na fascinující cestu do starověké Mezopotámie, abychom prozkoumali kolébku literatury a především Epos o Gilgamešovi. Provedeme vás jeho objevením, seznámíme s bohatým příběhem o přátelství, pomstě a hledání nesmrtelnosti, a ukážeme, proč je tento nejstarší dochovaný příběh stále tak hluboce relevantní pro naše postmoderní uvažování o životě a smrti.
Počátky civilizace a sumerská literatura
Když se řekne kolébka civilizace a s ní spojené počátky literatury, většina z nás si představí Mezopotámii. Ačkoliv moderní historici už možná tolik netrvají na tom, že civilizace vznikla právě a jen zde – spíše se kloní k nezávislému vzniku v různých částech světa téměř souběžně – je jisté, že v Mezopotámii vznikala první skutečně velká města a navíc zde bylo vynalezeno klínové písmo. Díky tomu, a překvapivě vysoké gramotnosti, se nám zachovala bohatá sumerská literatura, která dalece přesahovala Epos o Gilgamešovi. Měla svá přísná formální pravidla a zahrnovala mnoho žánrů známých z antické a středověké literatury – narativní texty, oslavné hymny, historické záznamy, nářky a dokonce i básnické spory.
Objev Eposu o Gilgamešovi: Od Layarda k Smithovi
Příběh o objevení Eposu o Gilgamešovi v moderní době je sám o sobě fascinující. V 19. století se Austen Henry Layard, dobrodruh a archeolog z dobře situované rodiny, vydal do Mezopotámie. Na území dnešního Iráku prozkoumával zbytky asyrských měst a objevil takzvanou knihovnu krále Aššurbanipala v Ninive. V ní se nacházely tisíce hliněných tabulek, včetně akkadského eposu Enúma Eliš a, co je pro nás klíčové, také Eposu o Gilgamešovi. Layard se brzy na to vrhl na politickou kariéru, a tak štafetu převzal George Smith. Tento samouk a milovník asyrské kultury trávil veškerý svůj volný čas v Britském muzeu, kde studoval Layardovy nálezy. Klínové písmo už bylo rozluštěno německým filologem Georgem Friedrichem Grottefendem, takže Smith mohl texty číst a překládat. V roce 1872 nalezl a přeložil 11. tabulku Eposu o Gilgamešovi, která obsahovala vyprávění o potopě světa, jež nápadně připomíná biblický příběh o Noemově arše. Tento objev vyvolal obrovský poprask a vedl k dalším expedicím a zpřesňování podoby eposu.
Aššurbanipalova knihovna a její odkaz
Ještě bychom měli zmínit pozadí Aššurbanipalovy knihovny, která nám hodně vypovídá o vyspělosti starověké Mezopotámie. Král Aššurbanipal žil v 7. století př. n. l., v době, kdy byl Epos o Gilgamešovi už více než tisíc let starý. Tento vzdělaný a sečtělý král, známý i pro svou krutost, se rozhodl vytvořit velkou knihovnu. Rozeslal posly po celé Mezopotámii, aby shromáždili a okopírovali všechny sumerské, akkadské a babylonské texty. Chtěl vytvořit souhrn veškerého tehdejšího poznání. Písaři tehdy pracovali s překvapivou precizností, texty katalogizovali, označovali a dokonce zaznamenávali nečitelné nebo chybějící pasáže. Co je ale nejdůležitější, texty byly psány na hliněné tabulky. Když Ninive vyhořelo, oheň tabulky nezničil, ale naopak je zpevnil, a proto se nám mohly dochovat až do dnešních dnů. Kdyby byly psány na papíře, Gilgameše bychom možná nikdy nečetli.
Gilgameš a Enkidu: Hledání smyslu a přátelství
Příběh Eposu o Gilgamešovi začíná v městském státě Uruk, kde vládne král Gilgameš – z jedné třetiny člověk, ze dvou třetin bůh, silák, ale také utlačovatel svých poddaných. Bohové, znepokojeni jeho tyranií, stvoří Enkidua, divokého muže pokrytého srstí. Enkidu je civilizován chrámovou prostitutkou a posléze se vydává do Uruku, kde se střetne s Gilgamešem. Jejich souboj skončí remízou a z původních protivníků se stanou velcí přátelé, někteří by dnes řekli až milenci. Společně se vydávají na výpravu do cedrového lesa, aby zabili obra Humbabu, strážce lesa, a získali cedry pro Uruk. Ačkoliv Enkidu a rádci Gilgameše od výpravy odrazovali, Gilgamešova touha po slávě a dřevě zvítězí. Po náročném boji Humbabu porazí, a navzdory jeho prosbám o milost, ho na Enkiduovo naléhání zabijí. Tento moment již naznačuje morálku starých časů, která se značně lišila od té naší.
Ištar, smrt Enkidua a cesta za nesmrtelností
Po návratu do Uruku se Gilgameše pokusí svést bohyně Ištar. Ten ji však drsně odmítne a připomene jí osud jejích bývalých milenců. Rozzlobená Ištar si stěžuje svému otci, bohu Anu, a pod hrozbou vypuštění mrtvých z podsvětí (což je mimochodem první zaznamenaná zombie apokalypsa), ho přesvědčí, aby na Uruk seslal nebeského býka. Gilgameš a Enkidu býka zabijí, ale tím si znovu znepřátelí bohy. Ti se rozhodnou potrestat hrdiny smrtí jednoho z nich – volba padne na Enkidua. Enkidu onemocní a umírá. Gilgameš se nedokáže smířit se smrtí svého přítele a propadne hrůze z vlastní smrtelnosti. Vydává se na dalekou cestu, aby našel Utnapištima a jeho manželku, jediné lidi, kteří přežili potopu světa a od bohů obdrželi nesmrtelnost.
Siduriho moudrost a ztracená šance
Na své cestě za nesmrtelností Gilgameš překonává mnohá nebezpečí a setkává se s postavou Siduri, v některých verzích bohyní, jindy hospodskou. Siduri se ho snaží odradit od jeho marného hledání a nabízí mu nadčasovou moudrost: „Hrdino Gilgameši, kam běžíš, kam kvapíš? Nenajdeš života, kterého hledáš. Když nebeští bohové stvořili lidstvo, vykázali lidstvu údělem smrt, pro sebe do ruky vzali si život. Slyš, Gilgameši. Ty plň si břicho, ve dne i v noci si užívej. Radostnou slavnost slav každý den. Tvůj oděv buď čistý, umyta tvá hlava, o vosek si hleď a koupávej se v ní. Hleď nasenka malého u ruky své a choď, ať se raduje v náručí tvém. Taková je moudrost lidského života.“ Gilgameš však neposlouchá a pokračuje v cestě. Utnapištim mu vysvětlí, že jeho nesmrtelnost je výjimkou a pro Gilgameše není určena. Aby mu to dokázal, vyzve ho, aby zůstal vzhůru šest dní a sedm nocí – Gilgameš usne únavou. Jako útěchu mu Utnapištim prozradí o kouzelné rostlině ze dna oceánu, která dokáže vrátit mládí. Gilgameš rostlinu získá, ale na cestě domů ji sní had, který následně svlékne kůži, což Gilgamešovi ukáže, že kouzlo fungovalo, ale on definitivně ztratil šanci na věčné mládí. Zde můžeme vidět paralely s biblickým příběhem o hadovi a ztrátě věčného života.
Návrat do Uruku a konečné poznání
Gilgameš se vrací do Uruku a v 11. zpěvu eposu, který je dnes považován za kanonický (ačkoliv existuje i sporný 12. zpěv, který do příběhu příliš nezapadá), obdivuje hradby svého města. Nařídí plavci Uršanabimu, aby si prohlédl jeho základy a cihly, což symbolizuje jeho smíření se s osudem. Uvědomí si, že nesmrtelnost není pro lidi, ale pro bohy. Pro člověka je důležité užít si život, který mu byl dán, a zanechat po sobě odkaz – ať už v podobě velkého města, nebo vzpomínek. Tento prastarý text nám i po tisíciletích předkládá hlubokou úvahu o lidské existenci, smíření se se smrtelností a hledání smyslu v každodenním životě. Je to poselství, které se nás snažily různé meta-narativy v dějinách přehlušit, ale které si nakonec vždycky najde cestu zpět k prosté lidské potřebě žít a být pamětníkem.
Závěr: Gilgamešova nadčasová moudrost
Epos o Gilgamešovi nám i po tisíciletích předkládá hlubokou úvahu o lidské existenci, smíření se se smrtelností a hledání smyslu v každodenním životě. Ukazuje nám, že nesmrtelnost není pro lidi, ale pro bohy, a že pro nás je důležité užít si život, který nám byl dán, a zanechat po sobě odkaz. V podstatě nám říká, že smysl života spočívá v jeho prožívání a ve vědomí, že naše činy a existence mají význam v očích těch, kteří přijdou po nás.
Související díla
- enúma elišneznámý
Mezopotamský epos o stvoření světa, objevený ve stejné knihovně jako Epos o Gilgamešovi a dokládající bohatství starověké mezopotamské literatury.
- biblekolektivní/mojžíš (dle tradice)
Obsahuje příběh o potopě světa a dalších motivech, které mají nápadné paralely s Eposem o Gilgamešovi, což ukazuje na možné sdílené ústní zdroje nebo vzájemnou inspiraci.
- ílíashomér
Klasický antický epos, který stejně jako Gilgameš zkoumá témata hrdinství, přátelství a osudu, a kde se objevuje podobné, složitě interpretovatelné přátelství mezi Achillem a Patroklem jako u Gilgameše a Enkidua.
- #gilgameš
- #mezopotámie
- #klínové písmo
- #epos
- #aššurbanipalova knihovna
- #george smith
- #austen henry layard
- #uruk
- #enkidu
- #sumerská literatura