Postmodernistův průvodce literaturou 12
Platón – Svět idejí
O epizodě
V dnešní epizodě se pouštíme do hlubin Platónovy filozofie, abychom si osvětlili jeho revoluční teorii idejí. Snažíme se pochopit rozdíl mezi světem, jak ho vnímáme, a dokonalým světem idejí, který je základem veškeré existence. A nakonec prozkoumáme alegorii o jeskyni a její význam pro poznání a vzdělávání.
Platón: Úvod do světa idejí
Vítám vás u další epizody našeho podcastu, kde se dnes ponoříme do myšlenek jednoho z nejvlivnějších filozofů všech dob – Platóna. Konkrétně se zaměříme na jeho stěžejní teorii idejí, která zásadně ovlivnila západní filozofii a dodnes inspiruje myslitele po celém světě. Pokusíme se ji pochopit a zasadit do kontextu jeho života a díla.
Život a vliv Platóna
Platón, žák Sokratův a učitel Aristotelův, se narodil v Athénách kolem roku 427 př. n. l. Pocházel z aristokratické rodiny a získal vynikající vzdělání. Setkání se Sokratem v mládí ho zásadně ovlivnilo a nasměrovalo k filozofii. Po Sokratově smrti cestoval a studoval u různých filozofů a matematiků, včetně pytagorejců. Kolem roku 385 př. n. l. založil v Athénách Akademii, která se stala centrem filozofického bádání a vzdělávání na mnoho staletí.
Teorie idejí: Dva světy
Základem Platónovy filozofie je teorie idejí, která říká, že existují dva odlišné světy. První je svět smyslový, který vnímáme našimi nedokonalými smysly. Tento svět je proměnlivý, chaotický a plný nedokonalostí. Druhý je svět idejí, který je neměnný, dokonalý a věčný. V tomto světě existují ideje, které jsou dokonalými vzory všech věcí, které známe ze smyslového světa. Pro lepší pochopení si to můžeme ilustrovat na geometrii. Dokonalý kruh existuje pouze jako idea, v reálném světě se mu můžeme pouze přiblížit. To samé platí pro jakýkoliv jiný objekt nebo koncept.
Kůň, hláska M a krása jako ideje
Můžeme si vzít kategorii psa nebo koně. Každý kůň, kterého jste v životě potkali, byl aspoň trošku jiný než ostatní koně. A i kdybyste měli nějaká koňská dvojčata, na prvním pohled úplně stejná, tak když je budete zkoumat podrobněji, tak nakonec dříve nebo později najdete rozdíl. Nemáte dvě stejné reprezentace toho termínu. I moderní lingvistika stojí na velice podobném principu. Máme nějaký ideál a nějakou jeho reprezentaci. Existuje jakási teoretická dokonalá hláska. Dejme tomu hláska m. V teoretické rovině je jenom jedna. Ale v praxi, pokud budeme používat nějaký přístroj na zaznamenávání frekvencí, tak uvidíte že každá realizace té hlásky v mluvené řeči je trošku jiná. A co víc, tak zrovna hláska M může mít prakticky v praktickém českém jazyce dvě velice odlišné realizace. Podle Platóna existuje ve světě idejí jenom jedna dokonalá teoretická krása, která má ale ve smyslovém, reálném světě nekonečné množství aplikací, které jsou navíc individuální.
Jak chápat svět idejí?
Ideje nejsou usazené v čase ani v prostoru. Idea spravedlnosti prostě někdy musela vzniknout. Stejně tak ale není konečná či smrtelná v tom smyslu, že kdyby dejme tomu vymřelo lidstvo, tak že by tím skončila idea spravedlnosti jako takové. Stejně tak není možné ideje nějak lokalizovat, nějak prostorově omezit. Zároveň ale víme, že ideje nejsou reálné v tom smyslu, jak ho běžně užíváme. Zároveň ale nejsou pouze myšlenky. Existují i mimo naše vědomí. I předtím, dejme tomu, než nějaký první starověký matematik popsal vlastnosti dokonalého kruhu nebo dokonalé kružnice, tak idea kružnice musela existovat nezávisle na matematikovi. Ideje není možné vymyslet nebo vynalézt, ale pouze je objevit. Není nic reálnějšího než ideje, protože, co je víc reálné, než to, co existuje bez ohledu na to, jestli o tom my jako lidi víme nebo nevíme. Platón ve svých dialozích na několika místech popisuje svět idejí, jako nějaké skutečné místo. S největší pravděpodobností je to jenom Platónova poezie.
Alegorie o jeskyni: Hledání pravdy
Nejznámější Platonova alegorie je alegorie o jeskyni, pochází z jeho díla Ústava. Představte si skupinu lidí, kteří jsou uvězněni v jeskyni a dívají se na stěnu, na kterou dopadají stíny. Tito lidé považují stíny za skutečnou realitu, protože nic jiného neznají. Pokud by se některý z nich osvobodil a vyšel z jeskyně, zjistil by, že stíny jsou jen odrazem skutečných věcí. Po návratu do jeskyně by se snažil ostatním vězňům vysvětlit pravdu, ale ti by mu nevěřili a považovali by ho za blázna. Tato alegorie symbolizuje cestu k poznání a pochopení pravé reality. Ti, co jsou uvězněni v jeskyni, reprezentují lidi, kteří se spokojí s povrchním poznáním a odmítají hledat hlubší smysl.
Problém filozofie podle Heideggera
Podle Platóna, kdyby se osvobozený vězeň, nejspíš nějaký filozof, skutečně dostal do skutečného světa a pochopil by, že žil celý dosavadní život v jeskyni, ve lži, tak by byl samozřejmě šťastný a litoval by svých bývalých kamarádů. kteří jsou dosud uvězněni v jeskyni a jsou přikovaní k těm řetězům a musí čumět na ty stíny na zdi a chtěl by jim pomoct, že jo, osvobodit je a ukázat jim skutečný svět. Jenže když by to zkusil realizovat a vrátil by se do té jeskyně a už by byl zvyklý na sluneční světlo, tak v té jeskyni by byl úplně slepý a neviděl by ani ty staré dobré stíny na zdi. Takže ostatní vězňové by usoudili, že cesta na povrch je nebezpečná a že vede ke slepotě a kdyby je třeba někdo chtěl nutit opustit to své vězení, tak by ho radši zabili, než aby riskovali vlastní oslepnutí. Podle tady té Platónově alegorie je práce v filozofa marna, protože ho nikdy nikdo nebude poslouchat. Alespoň tedy, pokud někdo do filozofické konverzace nevstupuje už připravený na nějakou změnu, s nedůvěrou ke svým dosavadním znalostem.
Závěr
Platónova teorie idejí a alegorie o jeskyni jsou komplexní a podnětné myšlenky, které nás nutí zamyslet se nad povahou reality, poznání a vzdělávání. I když se s některými jeho závěry nemusíme nutně ztotožnit, jeho filozofie zůstává důležitým zdrojem inspirace a podnětem k dalšímu myšlení. V příští epizodě se podíváme na jeho úvahy o duši a etice, pravdě a státu a podobných věcech.
Související díla
- Obrana SokratovaPlatón
Další z Platónových dialogů, který osvětluje Sokratovy myšlenky a proces.
- SymposionPlatón
Zkoumá téma lásky a krásy z různých filozofických perspektiv.
- ParmenidésPlatón
Jeden z Platónových pozdních dialogů, který kriticky zkoumá teorii idejí.
- #sokrates
- #akademie
- #alegorie o jeskyni
- #ústava
- #emanuel rádl
- #teorie idejí
- #pythagoras
- #filozofický král