Práce a dni

O knize

Práce a dni, vydáváno též pod názvy Práce a dny, Báseň rolnická či Železný věk je didaktická báseň starořeckého spisovatele Hésioda, napsaná kolem roku 700 př. n. l. Je v daktylském hexametru a obsahuje 828 veršů. V podstatě jde o selský kalendář, ve kterém Hésiodos vyučuje svého bratra Persese zemědělskému umění. Jde o rady praktické, ale i pověrečné. Odborníci zasazují toto dílo do kontextu agrární krize v pevninském Řecku, která inspirovala vlnu koloniálních expedic za novou půdou. Hésiodos v básni také nabízí svému bratrovi rozsáhlé moralizující rady, jak by měl žít svůj život. Práce a dni jsou však nejznámější pro své mytologické prvky, Hésiodos v nich představuje etiologický mýtus práce a bolesti, a to v příběhu Prométhea a Pandóry. Představuje též takzvaný mýtus pěti věků: Zlatý, Stříbrný, Bronzový, Hrdinský a Železný věk. Hésiodos věří, že lidstvo neustále upadá, s jistou peripetií hrdinského věku, který ctí. On ale žije v posledním, nejúpadkovějším období, Železném věku, byl přesvědčen. Celé dílo je prodchnuto jistým pesimismem. Britský filolog Martin Litchfield West to komentoval slovy: „Dílo nese výrazné znaky autorovy osobnosti: mrzutý konzervativní venkovan, nakloněný k úvahám, vnímající kolem sebe váhu přítomnosti bohů, nikoli milovník žen a života.“ Pesimismus se vyjevuje i sociálně-kritickými ostny, Hésiodos kritizuje úplatnost dobových úřadů, včetně soudů. Další známou částí díla je bajka o jestřábu a slavíku, která vysvětluje, proč lidé mají poslouchat vládce. Celý duch díla je patrně vědomou opozicí vůči díle Homéra, které se soustřeďuje spíše na hrdinské hledání slávy.